na Blog.cz

Ahojte všichni, kdo sem ještě chodíte :). Tak jsem si zase jednou řekla, že bych mohla napsat, když nejdu do té školy. Né, že by mi bylo nějak špatně, ale prostě se mi dnes nechce, ptž máme Mr. T a ten není tak docela OK :D.

Nicméně, vraťme se k nadpisu. Dneska je konečně krásný počasí, už od rána svítí slunce, teď teda zase na chvilku ne, ale hned se mi vstávalo líp, když neprší a nebudu muset řešit, jestli mám nebo nemám, mokro v botách. Njn moje milované conversky už asi dosluhují a proto čekám na nové, ne, nespadnou z nete, ale doveze mi je snad autobus. Nechápete? Tak já vám to podrobně vysvětlím. Mám tady na naší univerzitě parádního člobrdu - Ell - která mi slíbila, že mi doveze botky, protože její mamča má obchod s botama a že bych mohla dostat nějakou slevu. Tak říkám, proč ne, stejně bych si nějaké kupovlala a proč nemí dva páry za cenu jednoho ?! No a tak jsem svorně svolila s tím, ať mi vybere nějaké, které se jí budou líbit a doveze je. Načež mi v neděli píše z busu a že už se těší až mi je dá atd. No ale asi o hodinu později přijde zpráva: " Jsem dement!" .... Což jsem nepochopila a píšu jí proč? A ona mi povídá, že ty body jednou dál, až někam do Liberce :D. Tak jsem se fakt musela smát, i když jsem si pomyslela, achjo, brala bych je už, tak smích byl silnější. Když jsme se jí ptala, jak se jí to podařilo, řekla jen, že se zakecala s kámošem, který přistoupil a že na ně prostě zapomněla. Tak co už, teď by moje budoucí botičky měly být někde v rukou stevardky, která tvrdila, že zavolá až bude v Praze...ale kdy to bude, to nikdo netušíme. :D

Proto píši hlavně o tom počasí, protože to jediné mě uklidňuje s mými děravími botkami :D....ale tak co, na léto jsou ještě dobré :).

Jinak ve škole je to fajn, ale hrotí se teď jedna situace a to ta, že budeme mít za nedlouho prezentaci a ještě ani nevíme, jestli je ta prezentace hotová, protože je nás ve skupině asi 9 ne-li více a každý má něco na práci. Takže snad ji naleznu ve středu na mailu. Uvidíme, jak to dopadne.

Dnes chceme jít s D. kupovat kalhoty, protože už chuděra nemá žádný pořádný a má jich hlavně jen jeden pár...a kdo by v tomhle světě přežil jen se dvěma jeansama, tak možná bezdomovec. Takže tak,.... :D

Tak se mějte fanfárově a já mizim :) báááj

Som na těbe závislý, já to už dávno vjem, nedýchám a nemyslím, keď jsom tu sám!!!

Ta písnička je prostě fajnová :))

Tak jsem opět v Praze..chjo...je to nejaky pošašený ...počasí fajn, ale Eli je špatně, mě se nich neche a přesto pořád něco dělám. :D Teď ráno jsem udělala těstovinový salát se ségrou...no joke, ale tak škola až od 1, tak je to fajn. Pěkně se najím a hlavně musím pořádně pít, protže mě neustále bolí hlava...a o už mě vážně nebaví.

Práce - super, nejlepší lidi, baví mě to a jsem zvědavá na výplatu :D

Blížící se Velikonoce - taky super, protože jedu do pivních lázní, takže už se moc těším. Jedeme s našima, tak to bude pořádná sranda :D....Jako minule, hlavně nesmím zapomenout ty nové Aktivity Golden edition, protože jsou nový a ještě jsme je nehráli. :D

Jo taky se plánuje dovolená!! S našima už je to domluvené, ale ještě s Lukísem to musím nějako doprobrat...

Důležitý je, udělat co nejdříve a nejlépe zkoušky a může se jet.

A mám nový sen: Dostat se na diplomatickou akademii!!!! ááááááá

K tomu headlinu - asi to, že mám právě nehoráznou rýmu a podivnej kašel, kterýho se ani zázrakem nedokážu zbavit. Nejhorší je na tom ale to, že mám jet o víkendu na hory a mám tohleto ----

Tak trochu mi to připomíná minulý rok, byla jsem na operaci se štítnou žlázou a proto jsem potom nejela na hory do Rakouska. Táta byl na mě dost naštvanej a tak jsem z toho byla špatná. Takže teď chci za každou cenu jet, ptž prkna sem si moc neužila tento rok.

Jinak už jsem zase v Praze a je tu hnusné počasí - zataženo a vypadá to jako kdyby mělo za chvilku začít pršet. Fuj! Nemám to ráda, déšť je asi jediný počasí, který prostě nemám ráda...

No nic, jdu se odebrat, ptž už nevím, co psát.

Ano ano přesně takhle hodnotím tento naprosto nechápavě vydřenej, unavenej, bolestivej a nikam nevedoucí den. OMG! Prostě je to na dvě věci a nevím proč, ale už toho mám dost. Jsem teprve druhý týden ve škole (letní semestr) a už jsem unavená, každý pondělí mě tak, pro mě nepochopitelně, vysaje, že to snad ani není možný. Jsem totálně unavená, pořád se stejnýma lidma. Asi by to chtělo nějakou změnu. Nevím, možná fakt zbytečně přemýšlím nad tím, jak něco vyřešit možná si nějaký veci až moc beru, ale já už prostě nevím jak se tomu mám uránit. Asi budu chodit po škole fat hned na byt a pořádně si odpočinu a hlavně se domluvím s jinýma lidma na tom, abychom šli ven. Ne nadarmo se říkjá, že nejlepšího člověka nemáte mít ve třídě nebo se z toho zblázníte...a já se teď právě řítím tou rourou zbláznění....Hi I am fool... Do you like me? :D:D:D:D

Magor no...a tak alespoň poslouchám hudbu, která mě z toho dostane a nejvíc mě teď konkrétně baví jedna od Chinasek - Zadarmo.

UUUUuuuuuffff klid...jdu si asi lehnout potřebuji klid.

Báj mén.

Ano, ano, přesně tak. Je to síla, ale venku to vypadá, jako by se čerti ženili nebo jak se to říká :D. Sněží, prší, svítí slunce a pak je normálně šedá obloha, pak zase černá a potom zase všechno do kola do kolečka. ŠÍLENOST!

Asi má někdo střídání nálad, tam nahoře.

Každopadně dneska opět po krásných 20 dnech do školy, ale těším se, protože konečně druhá skupin a hlavně budu mít v pátek volno, což je paráda :). Těším se na Elis a Monču, bude to asi zábava...aspoň doufám, že jo - snad bude hezký počasí a zkrátka pohoda.

Včera jsme s holkama koukaly na The Rum Diary - smích, popkorn, tma :D...no musím uznat, že to bylo fajn. Jsem ráda, že mám tyhle lidi - tady doma - v ZR CITY! Prostě to je náš ráj - jsme tu sami sebou a to mě baví :)

Nicméně jsem se rozhodla vzít do Prahy pana foŤáka :D a půjde se na věc...přece nežijeme 10 měsíců v nejhezčím a nejkulturnějším městě, abychom seděli doma na prdeli :D:D:D teda samozřejmě, když bude hezké počasí..ale chci mít už konečně nějakou památku :))

Takže mmi držte pěsti, ať je hezký počasí a super nasmátý lidi :D

Ahojte. Píšu protože jsem totálně naspeedovaná štěstím. Právě mi napsali, že prorektor schválil moji žádost o přestup do druhé skupiny, tudíž v pondělí jdu s Ell do školy a jeto nejvíc paráda. Teď mám takový pocit, jako kdyby mi spadl kiámen ze srdce :) - prostě jsem fakt ráda.

Jinak taky čekám na to, jak dopadl můj pohovor..hmm necháme se překvapit, každopádně ten pán, se kterým jsem se bavila byl moc sympatický a v pohodě, že ze mě hned spadl péocit nervozity.

Každopadně jsem vážně zvědavá, jestli mě vybere nebo ne..pro jistotu se možná poohlídnu ještě někde jinde, kdyby to nevyšlo. Je to IT firma a je mi jasný, že když nemám nic z tohoto oboru vystudované nebude to pro mě nejsnazší, ale ráda se učím a docela i rychle novým věcem, tudíž by to nebyl problém. No raději nebudu předbíhat a uvidíme jak to dopadne.

Musím se smát.

Koupili jsme novou pračku a je to strašný boj. No dalo by se říct, že to byl boj i předtím. Kdo by to byl řekl, že budeme s tátou muset rozmontovat celou kuchňskou linku, abychom vůbec vyndali tu starou pračku :D. Nooo byla to fuška, hromady špíny a prachu, ale tak jednou za čas uklidit i pod spotřebiči :D...za čas, tím myslím po 20 letech :D. Zdárně jsme to dokončili, ale zjistili jsme, že návod je zřejmě chytřejší než mi. Nejvíc mě ale pobavil nápis na konci návodu a to: " s tímto přístrojem by neměl zacházet kdokoli, kdo nemá v hlavě všech 5 pohromadě." .... jednoduše řečeno..

Každopádně tímto víkendem mi končí lenošení azačíná letní semestr, doufám, že vykročím pravou nohou do krásného pondělního dne a bude vše v poho.

Tak se mějte pěkně :)

Opět jsem tu. konečně mám čas zase se vypsat, i když teď mám pocit, že nemám o čem psát. Mám teď volno do 27.2. a během tohohle krásného volna chci řádně oslavit své narozeniny, být s Lukym, s kamarády, jít na ples, jet na snowB a taky si pořádně odpočinout.

Ale stejně - i když jsem dopsala poslední test - neměla jsem pocit uvonění, jako kdybych hned začala myslet na další semestr a na to, co mě čeká. Teď taky plánuji žádost, kterou potřebuji poslat rektorovi, abych mohla přejít do druhé skupiny. Bylo by to pro mě lepší - bližší lidi, kratší škola a tím pádem i čas na brigádu. Dneska jsem po dlouhé době navštívila Kacess a bylo to super, pokecaly jsme, vyzkoušela jsem nějaké její šatky, kdybych si je chtěla třeba půjčit a taky jsem jí dělala nehty..dost šílené :D. Koupila si nějaký lak od miss sporty - ten, který udělá popraskaný dojem ...:D no smály jsme se tomu dost dlouho a dokonce přemýšlela nad tím, že si to sundá, ale bohužel nenašla odlakovač, takže se s tím asi bude muset smířit. :D

Ale jak se všude ve švětě říká, všechno je jen od zvyku.

Chjo, plánuji odjet někam na dva měsíce na prázdniny,něco si vydělat, zdokonalit se v jazyce, ale ještě nevím ka...jestli camp nebo nějaká farma...nevím. A je to šílené..sice to není zas tak drahé, ale všechno to stojí nějaký prachy. Musím se pořádně rozmyslet..

OOoooo za pár dní mi bude dvacet a je to dost zvláštní pocit, hlavně proto, že můj příbuzný (27) má právě před dvěma dny narozenou holčičku...což je jen 7 let od toho, kdy se to možná stane mě....je to crazy a nevím proč, ale pořád mi přijde, že čím jsem starší, tak ten čas utíká rychleji a rychleji. Uuuuf

Asi si raději nechám své složité myšlenky pro sebe...tak sbohem...mé seriálové odpoledně pokračuje :D

Za poslední dny mi je vážně divně a problém je ten, že furt nemůžu vyřešit to, co mě tíží. Není to žádný velký, ale nechci říct, že ani malý problém. Týká se to mě, mé hlavy, šílených myšlenek a všeho kolem...kolikrát si říkám, že asi opravdu moc nad věcmi přemýšlím. Ale k věci: nemůžu se nějak sžít s lidmi v mé třídě...pár jich je fajn, ale popravdě nevím jak se k nim mám chovat. O jedné jsem zjistila, že byla na gymplu největší šikanatérka, ostatní mi přijdou, že žijí v nějakém svém světě a pustí tam jen ty, kteří nějak vypadají a nevím co všechno. Je jich tam jen pár, kteří se mi zdají normální a prostě neberou tu školu tak lehko. Bohužel nemám v té třídě dobrý pocit, i když to teď vypadá, že je to lepší pořád se jich nějak straním. Zřejmě je to i tím, že hodně času trávím s Eliškou, které je opravdu na mé vlně, bohužel je však v druhé skupině a to je na dvě věci. Náhle se ale objevila jedna možnost, a to ta, že by se dalo přestoupit do druhé skupiny. Jedna slečna z jejich skupiny chce jít do naší, protože tam má kamarádku a já bych udělala totéž, tudíž si myslím, že by to bylo fajn a nebyl by nějaký velký problém se jen tak prohodit. No uvidíme, jak to půjde, jestli se to bude dát nějak prohodit.

Tohle je to, co mi běhá pořád hlavou. Na druhou stranu se zase zpětně dívám na to, kdybych odešla z té mé skupiny, tak jak by to ti lidé brali. Spoustě z nich by to bylo zřejmě jedno, ale myslím, že nějací "zlý" jazykové by se toho chytly. No myslím si, že tohle bych neměla řešit. Vždycky si má člověk přece jít za tím, co chce a neřešit, jak se na to lidé dívají...tak proč to pořád v té své hlavě řeším. Nevím.

Taky se pořád bojím nějakého postupu. Jo, chci to k sakru někam dotáhnout, chci se mít dobře tak, jako se mám teď, díky svým rodičům a vím, že to není zadarmo. Proto bych se neměla bát, protože jinak mě můj strach může lehce vyřadit ze hry a bohužel je tu dost opstatních, kteří čekají na jakousy příležitost, která je vždycky dobrá a když si jí nevezmeš ty, tak si jí rád vezme někdo jiný. Ale pak se chovám jako kariérista - ano, asi jím opravdu jsem. nedokážu ve svých skoro 20ti letech zapasovat děti do svého života, nevím, kdy by bylo nejlepší si je pořídit, protože pak bych mohla o nějakou tu práci přijít a nebo naopak, kdyby mi v té práci vyhověli a pak bych se mohla vrátit, tak zas děti budou vyrůstat a já s nimi skoro nebudu. Tak co si má člověk k sakru vybrat. Chci si žít dobře, ale to bez pořádné práce nejde a smysluplný život zase nejde bez manžela a dětí. Tak teď už vážně nevím, když to stejně na konci všechno bude jedno.

I když si člověk občas říká, že by to mohlo být horší nebo naopak lepší...myslím si, že záleží jen na nás. Jestli budeme spokojeni se svou výhrou, známkou či cokoliv jiného. Jsem dnes nějaká optimistická a to v úterý píšu dějepis mojipředposlední zkoušku a koukám se na to tak nějak ledaby/ile :D

No každopádně jsem ráda, že jsem se dneska mohla koukat na doubrou pohádku Kocour v botách s Lukášem a bylo to fajn. Baví mě se s ním vždycky smát a dělat kraviny. Jako nacvičovat jak by TO všelijak šlo :D no prostě paráda..tohle bych asi stejně s nikým jiným nemohla. Už jsme spolu skoro dva roky a to už se přece jen známe víc než lidi po měsíci :). Jsou chvíle, kdy bych vraždila nebo jsem dokonce na pokraji své trpělivosti, ale vždycky se to tak nějak vyrovná. Jsem někdy hnusná, ale opravdu hnusná...a pak toho lituji a strašně se chci omluvit, ale nevím jak. Chápete - když někoho opravdu seřvete a nebo řeknete něco dosti hnusného a pak najednou přepnete na druhou stranu a najednou se chcete zase přátelit. Tohle je pro mě strašně těžký a jediný, co mi pomůže je pláč. Bez něj ta omluva prostě nikdy není. Vím, že se to může zdát jako vydírání - slzami, ale já to jinak neumim. Asi mě vždycky přeplní ty emoce, že to jinak ven nejde. Každopádně jsem spokojená a to je hlavní. Po těch prvních zkouškách jsem si vážně potřebovala odpočinout a teď mám opět sílu na boj s ekonomií a dějákem, ale mám dobrého spoluhráče -Ell. :D No prostě, kdo nezná nepochopí.

Taky jsem vám chtěla říct, že čtu Alefa od Paulo Coelha a je to bezva. Doporučuji tu knihu lidem, kteří rádi nad věcmi přemýšlí, ale ne jen tak, prostě opravdu do hloubky. Vím, pro někoho to může být ztráta času, ale pro mě, jakožto Přemejšlivce je to paráda. Takže pokud jste z mého okolí klidně zapůjčím až dočtu :D.

A abych nezapomněla - byla jsem v kině na Muži, kteří nenávidí ženy....a jako nemám slov, to je taková realita, že se to nedá ani popsat. Koukněte na to!!!

Tak a teď jdu spát, protože budu beztak muset zítra ráno letět pro chleba do obchodu :D Dobrou.

Takhle jsem si to nepředstavovala, ale jak vlastně? Ani sama nevím...jen tohle jsem prostě opravdu nečekala, pohádat se a to ještě s někým, kdo je omámen alkoholem, tak jak se to jen krucinál mohlo stát. Akorát jsme kazili náladu těm ostatním, al eo to nejde...vím, že se bavili dobře a tak to má být.

Vždycky když někdo pořádá nějakou oslavu, tak musí počítat s tím, že se něco zvrtne. Někdo něco polije, vysype atd. Akorát pak jediný, kdo za to bude moct, je majitel ...takže paráda. Asi to nikdy člověk neuhlídá, ale sakra nejsem žádnej boháč na to, abych si mohla po každý akci kupovat novou sedačku nebo ubrus. Fajn, někdy se to stává, ale proč to je vlastně vždycky u nás? Proč to nebylo i u lidí, se kterýma vlastně celou dobu pijeme. Vždycky se to pořádá jen na Terase nebo u nás nebo u Šárky. Teď se mi to zdá nějaký divný..kde je problém??

Nicméně...doufám, že jak na novej rok, tak po celej rok...je jen další hloupý pořekadlo, kterým se lidi utěšují..když budou happy zůstane jim to celý rok... Heh...

Nemám vůbec na ic náladu.

Včera jsme byli na prkně a stálo to za prd..ten sníh,. miliony lidí a prostě jediný, co mě uspokojilo, byl hot fruit :D...komedie co? Jet na kopec, když je obleva, kusy trávy koukaj z pod sněhu a lidi si tam klidně jezdí dál. Je vidět, že asi nic lepšího nepoznali. Nebyli na horách, nebo nejezdili na pořádným sněhu, že jim tohle stačí. Můj otec by na H. nejel už nikdy...:D ale chápu ho. Jde mi jen o to - zajezdit si. Nemůžu si přece jen tak vzít auto a odfrčet si to do Rakouska na tu chvilku, abych si třikrát sjela 10km sjezdovku a valila zase dom. Nejsem zas tak za vodou :D

No každopadně....každej to má srovnaný jinak. Jiný priority, jiný cílé, jiný známí, jiný představy a názory. Ale jde aspoň o to..aby každej měl TOLERANCI...a snažil se pochopit názor druhýho...teda pokud s ním chce vycházet, protože jinak to prostě nejde.

No nic...Doufám, že jste si ten včerejšek užili...a neležíte v poseli s nehoráznou kocovinou a pocitem, že nemůžete nic pozřít.

Báj