Jako nejvíc tahle písnička..tak nejvíc prkno...tak nejvíc kámoší..tak nejvíc rodina...tak nejvíc všechno, co miluji !!!
Užívám si to volno....to bez pochyb, ale budu muset začít s učením jinak mi ta maturitka proteče mezi prstíííky...Ale i naše učitelka cituji:" Užívejte si to volno, na učení bude času dost""" ...:D nééé já jí věřím, ale stejně, toho učení je jak na***no, ale tak, my to přece zvládnem....;)
huuuuu huu huuuh uuuuuuu...ta písnička mi tu hraje pořád dokola. Jsem jeden z těch lidí, kteří mohou poslouchat nějaký songs pořád dokola....Což moje ségra třeba vůbec nechápe.
Musím říct, že se těším, až zas budu jezdit na nějaký kurzy, je to hrozná švanda...sice někdy nuda, ale jinak pohoda. Teď v lednu mám začít jezdit do Jihlavy na OSP, ale nestihnu všechny, ptž musím na tu operaci.. A to mi komplikuje i Silvestr...bude to lolek zase po dlouhých letech s rodiči na Silvestra. Néé jako já si umím užít všechno.
Vlastně musím říct, že i když jsme byli nedávno na prkně a jela jsem s někým cizím na lanovce, tak to byla paráda. Mě to nevadí..já vždycky pokecám...a jako pohoda. Prostě baví mě si získávat nový lidi...co víte, kdy se vám budou hodit. Třebaže jsou od pryč, ale však já budu taky za rok někde jinde...i kdyby né na výšce, tak budu někde pryč...:) takže já nema problema bavit se s někým, koho neznám. ;)
Ani nevíte, jak mě bolí záda. Ale je to z jahod, já to vím moc dobře. Budu to muset nějak přežít no.
Opět jsem přemýšlela...a opět mi vylezla taková myšlenka, že chci něco dokázat. Ať už v kariéře nebo zábavě, ale chci. Chci si jít za svým snem a nevzdávat ho. Chci se dostat na výšku a makat na tom. Chci dělat blbyny na prkně...chci se naučit skákat i za cenu nějaké zlomeniny...ale to k tomu patří, ptž jak jinak se to mám naučit. Chce to odvahu a jet..Chtělo by to nějakýho trenéra na skoky. Jezdit umím..a troufám si říct, že docela dobře. Ale na tohle potřebuju nějakou chytrou radu. Sama si chci dělat kurz na učitele na prkně...chtěla jsem už minulý rok, ale nestíhala jsem časově. Takže to vypadá, že až ten další rok, ptž tenhle rok : operace, matura...a na nic nebude čas.
Taky jsem se dozvěděla, že pojedu k moříííí :) juu ale až na konci letních prázdnin, ale byla by to paráda. No řekněte sami. Dlouho už jsem nebyla u moře...ale nesměla jsem kvůli slané vodě...njn štitná žláza je potvora...komplikuje v jistém směru život, ale jinak se to dá. Nebudu na ni nadávat, přece jen je to součást mě. :D
Je to pohoda, žít si tak jak se vám chce...mít svojí rodinu, to gro, které vás drží a nikdy neodejde. Dneska ráno, když jsem se probudila jsem si uvědomila, jak je přátelství věc na konci pavučinového vlákna. Stačí jen něco říct a hned se to může utrhnout. Je to těžký. Řeknete si :" to se nemůže stát, jsme nejlepší přátelé." Ale i když jste, tak se to může pokazit. Je to na prd...všechno je tak jednoduchý, ale na druhou stranu...i ty jednoduché věci jsou někdy těžší, než ty nejtěžší. Sama jsem se o tom přesvětčila.
Miluju svý rodiče. Opravdu nade vše. Kdybych tu o nich měla mluvit, bylo by to na dlouho, ale chci zmínit jen pár důležitých věcí.
Táta je skvělej...teď, když už jsem přece jen považována za dospělou, bavíme se na takový filozofský úrovni. Připadám si jak malé dítě, které nic neví. Jednodušeně řečeno, bavím se s ním o nejrůznějších věcech, které se týkají praktického života. Dokážeme se takhle bavit hodiny, klidně i den v kuse, když na to je čas. A to mě strašně baví.
Maminka je taky suprová...dává nám všechno ze sebe. Je úžasně obětavá. I když jede hroznou dobu třeba Praha-Pardubky a pak teprve domů...pořád je schopná nás i po té dlouhé cestě hodit na kopec, když chceme dát pojezd. Miluju je oba dva....fakt nedokážu ve dvou větách shrnout, co všechno pro mě jsou. Udělali toho tolik. Už jen to, že díky nim tu jsem. :))
Jsem strašně ráda, že je mám a hlavně, že mám jejich podporu :-*
